Jsme malá rodinná, s jediným dítětem, tříletou holčičkou. Bydlíme v brněnském paneláku, naštěstí na jednom z konců města, kousek od polí. A náš byt má slušný balkon. To je naše aktuální výbava. Auto nemáme, nemůžeme si zajet někam dál do lesů. Jsem naštěstí ještě na rodičovské dovolené a manžel může pracovat z domova, což je oboje aktuálně velká výhoda. Hlavně pro něj (a pro nás vlastně taky, je to skutečný živitel). Pro mne to znamená držet dítě od zamčeného pokoje od 10h ráno do 20h večer. Pauzy na hraní s tatínkem máme vždy po jídle a patří jim i večery.
Bylo mi řečeno, že bych mohla přemýšlet, co bych mohla v současné chvíli pro lidstvo udělat a jediné, co mne napadá (šít neumím), je sdílet svou situaci a naše nápady, co doma děláme – třeba to někomu pomůže nebo si předáme inspiraci. V první řadě chci a musím napsat i to, že jsem chvílemi paralyzovaná strachy a nejistou, lijáky myšlenek a nesoustředěním. Vždycky jsem byla ‚katastrofický‘ typ a teď to žiji. Už minulý rok byl u mne náročný a napřed mne napadlo, že mne současnost dorazí. A zatím nedorazila ?, jenom došla a ta minulost byla v něčem to vlastně dobrá průprava. Nic mne sice neodradí od toho, abych se občas stresovala, trochu si probrečela třeba na záchodě, ale právě teď píšu něco, co mi aktuálně dává smysl a o něčem, co nám doma dělá radost (alespoň většinou).
Jsem profesí učitelka klavíru. Pocházím z rodiny všestranné výtvarnice a táta byl velmi zručný foukač skla, řemeslník s láskou ke svému materiálu. Sama jsem po konzervatoři vystudovala mimo jiné i Učitelství estetické výchovy pro střední školy a chci vás tedy motivovat, že některé podněty můžete brát jako impuls od poučeného laika. Současná situace totiž na mnoha rovinách nahrává rozvoji jedné z lidských stránek, která patří mezi velmi ceněné – rozvoji kreativity.
Musíme se vypořádat s mnoha nezvyklými situacemi naráz. Musíme pracovat s tím, co máme a nemůžeme si jen tak dojít něco koupit do papírnictví a i drogerii si dvakrát rozmyslíme. Tady jsou nějaké mé typy, jak se s tím pereme u nás doma.
První rada zní: Založte si doma větší krabici na přírodniny. Pokud se dostanete ven kamkoliv ke stromům, trávě a keřům nebo prostě ven, doneste si domů cokoliv, co potkáte. Kameny, ulity, klacíky, kůru, staré kaštany, skořápky od ořechů, suchý list… Jednak tohle děti fakt strašně moc baví hledat, ale i vás překvapí, kolik nového uvidíte. Nebo jak jinak se na ty známé věci budete dívat. Nehledejte krásné kameny, malé děti často věci nehodnotí z naší pozice krásy. Ještě je zajímají předměty samy o sobě. Hledejte s nimi, dívejte se pod nohy… pomáhá to být myslí koncentrovaný na něco jiného – to je aktuálně další benefity. Kromě toho – držet v ruce proutky z keře, které si pak dáte doma do vázy a ozdobíte pentlemi (nebo zbytky vánočních stužek) na Velikonoce – to je neskutečně příjemný pocit. A zkuste si i pohladit nebo obejmout strom, čerstvý lístek na keři (jsou fakt příjemně svěží na dotek!) a ti odvážnější a šťastnější si mohou ochutnat jarní sedmikrásku nebo donést domů mladé kopřivy na sušení (detox, železo, čištění dýchacích cest) nebo jarní nádivku.
Druhá rada: Doma máte víc, než si myslíte. Staré hadry a látky (můžete s nich udělat jednoduché panenky a z nich divadlo, vycpáváte jen hlavičku a zas na to stačí stará látka, děravé ponožky…). U malých batolátek je nechte všechno zkoumat, dívejte se, jak předměty používají, testují, nezajímá je funkce (stěrka nebo cedník), klidně z toho bude klobouk, kočárek pro medvídka nebo…. prostě jen věc na ožužlání.
Máte špejle, možná zátky od vína, ruličky od toaletního papíru nebo alobalu. Máte vatu? Alobal, obaly od čokolády (jsou skvělé na kuličky, které se dají navlékat), plastová brčka (relikt neekologické doby), modelínu? Voskovky? Staré časopisy a noviny? Lepidlo? Vodovky nebo tempery? Nebo dokonce prstové barvy? Sádru? Potravinářská barviva? Možná i bavlnky ze šití, různé provázky, barevné papíry? Kelímky? Míčky různých tvarů a velikostí? Bambule, knoflíky? Krabice od bot a další odpadkový karton? Půlka z toho by stačila. A asi máte doma dost jiných specifických předmětů. Teď nadchází ta kreativní chvíle. Co by se s tím tak dalo dělat? Lze to nějak spojit? Obtiskávat, formovat? Házet? Kutálet? Pinkat? Porovnávat (teplotu, hrubost, délku, tvar, barvu…)?
Nejjednodušší je zkusit nápady točit kolem aktuálního ročního období, svátků, výzdoby a tradic. Případně vzít oblíbené pohádky nebo postavy, příběhy, písničky, aktivity a s nimi spojit nový nápad. My máme třeba krabici, do které děláme něco k danému ročními období, vždy po troškách doplňujeme. Byla to zasněžená krajina s Betlémem a teď je to jarní zahrada s květy z omalovaných šnečích ulit. Na podzim to byl podzimní les se zvířátky vystříhanými z časopisu Puntík.
Výborná věc jsou časopisy, noviny a reklamní letáky. Vystřihujte nebo vytrhávejte (cvičíte jemnou motoriku) všemožné obrázky, lepte z nich koláže (šetřete si čistý papír a lepte na krabice od bot, staré noviny nebo cokoliv jiného vhodného). Nebo založte výukový šanon s tématy – Velikonoce, jaro, jarní květiny, ptáci, založte herbář. Dohledávejte na internetu, vařte si bylinné odvary. Tématy mohou být také cizí země, zelenina a ovoce, recepty, hrady a zámky a další místa k cestování i do ciziny, živly (voda, vzduch…), dopravní prostředky, sporty, značky aut, barvy, roční období, počasí, hygiena, různé barvy vlasů, materiály (beton, dřevo…), lidská obydlí (od roubenky k hradu)… k tomu všemu najdete hodně materiálů, budete překvapeni, a lze se společně s dítětem dost nového naučit. V každém věku.
Uspořádejte koncert pro plyšáky. Nemáte doma hudební nástroje? Fakt ne? Vařečky a hrnce máte. Ale máte i trochu čočky či rýži a nějakou skleničku nebo kelímek s víčkem (lékovku?). Víte, že pěnové puzzle nebo zvířátka do koupele fakt dobře vržou? Že jinak zní ťukání propisek o sebe a ťukání dvou vařeček? A co vařečka a kelímek? Mačkané noviny zas hezky šustí. Z ruličky od alobalu lze s jedním hřebíčkem, kladivem, nalámanými špejlemi a hrstí rýže vytvořit dešťovou hůl. No, pokud se na to necítíte, můžete vždycky pustit CD nebo YouTube a tančit s plyšáky – to taky dobře uvolňuje stres a dá se u toho celkem i vařit.
Ze sádry a barev lze vytvořit křídy a kreslit po balkoně. Návody najdete na internetu.
Dobrá hra pro kluky i holky je vytvořit na dlažbě dráhu z modelíny (mantinely) a brčkem jimi prohnat míček nebo papírovou kouli. Mimochodem, nejlépe se z koberce čistit plastelína šamponem. Domácí plastelína jde uvařit z mouky, návodů je online vícero. Když už máte modelínu, skvěle se na ní trénuje krájení příborovým nožem. Víte, že každé duplové zvíře má svůj otisk? A obtisky vidličky a dalších předmětů. Vidličkou se dá také malovat do barvy.
Z kartonů můžete vystřihnout vajíčka a připravovat jarní výzdobu. Karton využijete na provlékání a vyšívání, které baví i kluky – nakreslíte tvar (srdce, zvíře nebo jen linky) a proděravíte (hřebíčkem, grilovací jehlou…). Lze tak učit i zavazování bot nebo jen uzlu. Plastová brčka se dají nastříhat na malé kousky a navlékat z nich korále nebo náramky. Korálky uděláte z alobalů, když dítěti dovolíte napichovat jehlou.
Pokud máte semínka, zasijte je do ulit nebo ulity omalujte. Nebo oboje ?. My raději voskovky, ale tempery a prstové barvy jsou taky fajn.
Další inspirace najdete na Pinterestu, ale pro mne tam jsou mnohé aktivity příliš organizované, dcera na to moc neslyší. Pokud vás něco z toho, co píšu, oslovilo, budu ráda, pokud ne, je to vlastně úplně jedno. Držte se a já to zkusím taky!
PS. Věnec v úvodu je na slaměném podkladu, má filcové (můžete použít papírové) kytičky, dítě trochu vystřihovalo a hlavně nadšeně zapichovalo špendlíky.
