Škola Otakárek

web: http://skolaotakarek.cz
typ: lesní škola, není v rejstříku MŠMT
sídlo: Řícmanice

Lesní škola v Řícmanicích, která funguje od září 2020. Umožňuje docházku jen v některých dnech v týdnu.

Průvodci využívají různých pomůcek, učí se pomocí her, každý den chodí ven a věnují se angličtině. Jeden den v týdnu je přítomen cizinec, lektor, děti se tam seznamují s jinou kulturou a jazykem.

Nápady pro malé školáky – 2. část

Dnes se kromě prvouky a angličtiny zastavím nad tématem našeho běžného pracovně-školního dne. Rovnou můžu zmínit, že u nás žádný den není tak úplně běžný. Máme velké množství scénářů a stále se s novým režimem sžíváme. Naší výhodou může být, že potřebujeme zajistit pouze jedno dítě. Na druhou stranu ale o to více může strádat v sociální oblasti, protože k sobě momentálně nemá parťáka v podobném věku. My oba s manželem máme práci, kde se funguje i v této době, což považuji za velké štěstí a jsem za to vděčná, ale samozřejmě to klade nároky na celou rodinu a organizaci. Muž pracuje na směny, takže dva týdny chodí do práce brzy ráno a vrací se celkem brzy po obědě, jeden týden chodí na odpoledne, takže dopoledne je se synem a pak jde do práce a je velká pravděpodobnost, že se ten den už nepotkáme (což syn často nenese dobře, protože tatínek je teď nejlepší a maminka nestačí). Já mám výhodu plného home office, zkráceného 30 hodinového úvazku a poměrně flexibilní pracovní doby (ačkoli když potřebuji telefonovat s lidmi z Indie a Velké Británie, případně z Kanady, je to poměrně zajímavé plánování). Takže náš cíl je co nejvíce zachovat pracovní dobu a poté se věnovat synovi.

Díky nepravidelnostem je každý týden trochu jiný. Každý den ale dodržujeme pravidlo zapsat do školního Deníku činností. Tam si syn píše, čemu školnímu se ten který den věnoval. Využíváme nabídky školy na online výukové ukázky a občas se rveme o místo s ostatními, protože ukázky se zdají být oblíbené, ale může na ně jen omezený počet dětí. V nabídce bývá čtení s předvídáním (děti se snaží předpovědět, co bude dál), pamětní či pátrací hra, angličtina atd. Každý týden uvádí škola jiné téma, kterého se dotýkají i jednotlivé ukázky.

Co se týče pravidel a režimu doma, jsme domácnost, která plně využívá technologie a elektroniku a neomezujeme v jejím využívání ani syna. Syn má od 6. narozenin svůj mobil a na něm má své hry a sleduje často Youtube. Občas něco sdílí se svými blízkými přes Whatsapp apod. Obvykle tedy i jeho den začíná s mobilem. Vím, že téma mobilů a počítačů v rukách dětí je celkem kontroverzní a o to více mám také chuť sdílet naše dosavadní zkušenosti s neomezováním elektroniky u dítěte, resp. s faktem, že nemáme žádný vyhrazený limitovaný čas ani tyto věci nezakazujeme. Vycházíme z povahy naší výchovy, kdy se snažíme pouze poskytnout informace a dále je na dítěti, jak s nimi naloží (ve většině případů). Je tedy pravdou, že v době karantény tráví syn pravděpodobně daleko více času u svého mobilu (případně u televize, kde má přístup na Youtube). Tím, že v tomto ohledu nemáme limity ani zákazy a příkazy, není problem se synem domluvit na jiné činnosti.

Stará, ale zábavná – hra kdo co proč

Abych tedy přešla konkrétně ke školním činnostem, momentálně se snažíme fungovat tak, že vytvoříme nabídku činností a programu a domlouváme se kdy a jakým způsobem na tom budeme pracovat. Nebudu lhát, některé dny se syn učí víceméně sám, tzn. činnosti, které si sám vybírá, lze vykázat jako školní práci, ale některé dny se nám nedaří zařadit téměř nic ze školních osnov, na čem by byl syn ochoten dobrovolně pracovat. I proto se zejména na dobu, kdy s mužem oba pracujeme, poslední dny snažíme vytvořit synovi takovou nabídku činností, na kterých může pracovat sám bez naší pomoci. Domluvili jsme se (resp. toto jsme určili), že si každý den z této nabídky vybere aspoň dvě činnosti, na kterých bude pracovat.

V nabídce je Geotrio, kde máme startovací sadu s úkoly z různých oblastí – matematika, angličtina, český jazyk,… Úkolem je vždy najít trojici souvisejících obrázků a podle toho vytvořit trojúhelník na desce s kolíčky. Dále známková hra (o které jsem psala už v předchozím článku), sešit s předepsanými státy, kam může doplňovat hlavní města a tím si trénovat psaní psacím písmem, pracovní sešit do prvouky (který mě jenou zaujal v knihkupectví, tak jsem ho koupila), anglické kartičky na přiřazování čísla a jeho anglického názvu, barev, fráze (dostali jsme na tisk ze školy), nově vyrobená pomůcka na zlomky, atlasy a mapy. V Tescu mají poslední poměrně zajímavou nabídku vzdělávacích knih, tak jsem koupila nyní velice oblíbené hádanky, Zeměpisný atlas zvířat a Velkou knihu experimentů. Zeměpisný atlas zvířat jsem synovi zařadila také do této nabídky. Ve volných chvílích jsem vyrobila domino na slovní druhy. Syn se na něm také podílel, když pomáhal vymýšlet různá slova dle zadaných kritérií. Naše domino je můj výmysl, ale zjistila jsem, že se svým nápadem nejsem vůbec originální a taková domina již existují, a to dokonce přímo na metodickém portálu RVP.  Naše domino je ale větší a různorodější.

Domino

Plánuji nabídku trochu měnit, nicméně máme snahu upřednostňovat činnosti, při kterých si syn procvičuje psaní psacím písmem. V případě potřeby také občas přikročíme k povinné aktivitě, kde není na výběr. Bývá právě psaní, kde určíme konkrétní úkol (např. napsat 5 hlavních měst do sešitu, kam jsem vypsala státy). Naší snahou tedy je vytvořit synovi prostředí, ve kterém se může sám do určité míry vzdělávat a může tedy pracovat ve stejné době, kdy pracujeme my. Odpoledne se všichni těšíme na to, že budeme trávit čas společně pohybem nebo společenskými hrami a ne jen lítat kolem povinností. Do toho musíme zajistit nám všem jídlo a nějak aspoň trochu udržovat domácnost v chodu.

Náš den

Náš den tedy vypadá nejčastěji tak, že dopoledne pracujeme a syn velkou část toho času stráví u televize a mobilu a nějakou část u školní práce nebo na ukázkách. Někdy si v práci udělám pauzu na syna, abych s ním chvíli pobyla a pak se k práci vracím a o to déle pak pracuji. Po poledni (jak mi pracovní schůzky dovolí) si dáme oběd, pak ještě pracuji a mezitím dorazí domů muž. Obvykle pak se synem hraje oblíbenou hru Brno šalinou a pak jdou ven. Já buď ještě pokračuji v práci a nebo jdeme všichni, případně jeden z nás řeší oběd na další den. Snažíme se tyto dny vařit jídlo minimálně na dva dny dopředu, ale i tak se tak ve čtvrtek stává, že dojdou suroviny i nápady a čas něco uvařit dopředu. Takže pak improvizujeme. Večer, když se opět sejdeme doma, tak obvykle dořešujeme školu a na čem ten den syn pracoval, hrajeme hry, které lze také považovat za vzdělávací a pak se ukládáme ke spánku. Každý den ale vypadá trochu jinak, takže úplně typický průběh je nemožné přesně popsat.

V týdny, kdy má muž odpolední, ráno tráví čas se synem, případně vařením rychlého oběda, kolem 13h opouští domov a já ještě asi 1-1,5 hodiny pracuji. Tu dobu si syn tráví po svém. Pak se synovi mohu věnovat. Tyto týdny jsou pro nás uspořádáním asi jednodušší, protože je tam celkově větší prostor věnovat se jak škole, tak dalším činnostem společně.

I přesto, že se snažíme udělat nabídku takovou, aby bylo možno pracovat samostatně, často syn vyžaduje minimálně naši přítomnost, nejlépe aktivní zapojení do činnosti, proto tedy většinu nakonec děláme spolu.

Nyní se tedy konečně dostávám ke konkrétním činnostem, tentokrát v oblasti prvouky a angličtiny.

Prvouka

V naší škole obvykle funguje nějaké téma, kterým se zabývají všichni a pak individuální témata a činnosti, na kterých děti pracují v rámci připraveného prostředí. V prvouce je nyní hlavním tématem jaro. Využili jsme nabízejícího se pokusu nechat vyklíčit semínka, která máme doma. Při procházce venku jsme také natrhali různé luční kytky a teď je lisujeme, abychom si následně mohli vyrobit herbář (mimochodem i zde se dá pak využít prostor pro procvičení psacího písma). Kytičky hledáme v maličkém atlasu kytek, který jsem našla doma, ale bude třeba si některé najít na internetu, protože náš skromný atlas mnoho z nich nezná.

Téměř každý víkend společně vyrazíme na výlet a kocháme se přírodou. Kromě snahy o poznávání rostlin, která tedy syna moc nebere, mluvíme o životním prostředí, o důležitosti vody, stromů, kyslíku, včel a dalších živočichů pro náš život. Také pozorujeme drobné živočichy, které po cestě potkáváme.

Cestou nás potkala housenka

Jak jsem zmínila výše, Tesco v dobách zavřených obchodů skýtalo některé zdroje pro učení. Oblíbenými se u nás staly hádanky na cesty “Vtipně a důvtipně”. Postupně jsem se vracela do obchodu pro další díly, když ten předchozí už znal syn téměř nazpaměť. Je tam pro něj asi přesně taková úroveň informace, která syna zajímá.

Našimi běžnými domácími činnostmi se snažím nějakým způsobem přiblížit tématům školním. Nedávno jsme společně upekli chleba (obvykle peču sama), když tématem bylo od zrna k chlebu.

Zeměpis je synova oblíbená oblast, jak je vidět v předchozích řádcích a fotkách. Od vlajek a hlavních měst jsme přešli na slepé mapy. Synovu vášeň pro zeměpis se snažíme maximálně podporovat a stavět na ní a občas ji využijeme i k seznámení s jinými tématy. Příkladem je Hitlerova dálnice, kde jedna z učitelek popisovala historii a ukazovala, kudy měla dálnice vést. Syn má také na svém mobilu několik aplikací a zeměpisných her. Nejvíce ale všechny zaujala hra Světová geografie, kde je opravdu velké množství zajímavostí.

Jednoznačně nejhranější hrou u nás je Brno šalinou, vydaná těsně před vánoci 2019. Díky ní si syn pamatuje už snad všechny trasy brněnských linek a je tedy schopen orientovat se ve svém okolí s byl by schopen se dostat sám domů v případě, že by se ztratil. Hra zapadá do prvouky, do okruhu poznávání okolí svého bydliště.

Pro samostatnou práci nabízíme doplňovačky z pracovního sešitu do prvouky, zmíněného výše. Syna také baví online tesy na webu Umíme fakta.

Angličtina

Co se týče angličtiny, můj názor je, že nejlépe se ji dítě učí, když je jen prostředkem k jinému cíli. Za ideální považuji, když má dítě možnost interagovat s někým anglicky mluvícím. U nás by ta možnost byla, ale bohužel jen se mnou, což není pro syna moc zajímavé a motivační, když se mnou se domluví česky. Tudy tedy cesta nevede.

Při mém ročním pobytu v Irsku, kde jsem pracovala jako au-pair, jsem si sama na sobě zažila, jak se člověk nejpřirozeněji učí jazyk. Byla to skvělá zkušenost, kterou si budu navždy pamatovat. Učila jsem se stejně, jako dítě a pochopila tak mnohé legrační věci, které se nám někdy s dětmi stávají, když použijí nějaký výraz, který je v jejich slovní zásobě nový a ještě úplně plně nechápou jeho použití. Měla jsem šanci zjistit, že v první fázi je člověk schopen porozumět věcem z kontextu, ale některým konkrétním obratům či výrazům nerozumí (slovo, fráze, věta). Postupně jak se situace opakují, začne více rozumět i výrazům, ale sám ještě neví, jak je ve větě správně použít. A se správným uměním použití pak ovládá plně daný výraz. K tomuto způsobu učení se angličtiny mi velice pomohlo, že moji angličtinu nikdo nehodnotil. Nemusela jsem se tedy bát, že když udělám chybu, dostanu pokárání či špatnou známku. Cílem bylo zapadnout do tohoto cize mluvícího prostředí a nějak se dokomunikovat. Tuto motivaci považuji za nejefektivnější motivaci k učení.

S učením cizích jazyků v českém prostředí mám problém v tom, že se obvykle lpí na gramatice a slovíčkách, ale člověk nakonec není schopen rozumět rodilému mluvčímu a už vůbec není schopen vést dialog nebo se nějak domluvit, obvykle proto, že se bojí, že špatně skládá větu. Sama o sobě má angličtina velkou výhodu, že na základní domluvení se stačí znát slovíčka a pár základů – přítomný, budoucí, minulý čas a jak složit otázku. S tímto si člověk může velice dobře vystačit. Důležité je ale rozumět. Proto si myslím, že nejlepším pomocníkem je zejména poslech a videa, která dítě baví, doplněný o interaktivní části – hru a posléze potřebu domluvit se nějak na základních věcech.

Syn se s angličtinou poprvé setkal u mě, ale trochu aktivněji při používání elektroniky. Barvy, čísla a abecedu se naučil komplet z mobilu. Abecedu dokonce dříve anglicky než česky a v předškolním věku se pak přeučoval na českou verzi, což bylo velice zajímavé sledovat a pomáhat mu v tom. Jednu dobu nám také jeden televizní dětský kanál fungoval jen v angličtině, což se nám moc líbilo. Jen jakmile ho přepli do českého jazyka, syn začal odmítat sledovat ho v angličtině, což je pochopitelné.

Anglická hra v telefonu

Po dobu naší domácí výuky děláme angličtinu spíše nahodile a mojí snahou je udělat ji velice interaktivně a s porozuměním základním pokynům. Hráli jsme například hru na zastávky autobusů (zapojení hry s auty mívá obvykle úspěch), kde každou zastávku představoval nějaký předmět z domácnosti. Např. láhev, zubní kartáček, zubní pasta, papír, tužka, atd. Já jsem dávala pokyny v angličtině, na jakou zastávku má syn dojet. Ve škole nám věnovali hru anglické dobble, kterou pravidelně hrajeme.

Plánovala jsem, že budeme každý den hodinu mluvit jen anglicky. To se nám ale nepodařilo nikdy plně aplikovat, zřejmě kvůli načasování angličtiny do podvečerních hodin, kdy obvykle řešíme provozní záležitosti. Syn opět začal sledovat anglická videa (frčí u nás Sonic the hedghog), což podporuji. Jak jsem psala výše, vnímám to jako první fázi, tedy, snahu o porozumění. Syn se teď také často ptá na různá slovíčka a překlady. Před pár dny také dostal k narozeninám dlouho očekávanou herní konzoli Nintendo. Moje radost byla velká, když jsem zjistila, že je pouze v angličtině, takže se nám stalo dalším zdrojem anglického jazyka a tedy i učení.

Využíváme možností školních online ukázek, kde se propojuje angličtina s tématem týdne. Volbu účasti ale nechávám na synovi, takže nechodí na všechny.

Jak je zřejmě vidno z výše popsaného, neprobíhá u nás výuka angličtiny nijak organizovaně. Snažím se syna angličtinou obklopovat, protože to považuji za nejlepší způsob učení.

Závěrem

Nástup dětí do školy se blíží mílovými kroky. Ne všechny děti nastoupí, a nikdo neví, co bude na podzim, a kdy se nám všem budou zkušenosti ze zavřených škol hodit. Přeji Vám, ať je pro Vás i vaše děti učení radostí, ať máte učitele, kteří umí děti motivovat, a ať je chod Vaší domácnosti v těchto zamotaných dobách plynulý a pohodový.

KG – International School of Brno

Co je vaší vizí?

V naší mezinárodní školce ISB usilujeme o rozvoj zvídavosti a samostatnosti. Umožňujeme dětem dobře poznat sami sebe, stejně jako stát se zodpovědnými členy týmu a vypěstovat si celoživotní zájem o poznávání.

Jaký je koncept školky?

Jsme mezinárodně akreditované předškolní vzdělání v angličtiněpro děti z celého světa, včetně ČR.

Jaké vzdělání a/nebo zkušenosti mají vaši pedagogové?

Hlavní učitelé jsou plně kvalifikováni pro práci s předškoláky, s mezinárodními zkušenostmi.

Jaký je obvyklý průběh dne? Liší se nějak podle počasí (déšť, mráz, vítr apod.)?

Rovnováha mezi poznávací/vzdělávací oblastí a hrou, obojí maximálně propojené, každý den si děti hrají venku.

Od kdy do kdy je školka otevřená?

7:30-17:00

Jak je organizovaný odpolední odpočinek?

Relax time – některé děti spí, jiné mají klidové aktivity.

Kolik máte tříd/skupin? Podle čeho jsou děti rozdělené?

2 skupiny – 3-leté a 4-leté.

Jak jsou skupiny velké?

10-15 dětí.

Kolik pedagogů je na skupinu?

2-3 pedagogové.

Pracujete s celým kolektivem? Pokud ano, jak? Jak řešíte vzniklé problémy, třenice?

Pracujeme s celým kolektivem. Respekt je jednou z našich hlavních hodnot.

Máte pro dítě adaptační program? Pokud ano, jaký?

Máme program adaptace v anglickém jazyce. Děti se snažíme podpořit v angličtině tak, aby co nejrychleji mohly komunikovat se svými spolužáky z celého světa.

Jak je školka vybavena, uvnitř i venku?

Vybavení je moderní, inspirativní i pro venkovní hru.

Kde školka sídlí?

Brno-Vinohrady.

Jak jsou rodiče o akcích školky informováni (SMS, email, IS apod)?

Informační systém, mail.

Očekává se od rodičů zapojení do chodu školky? Pokud ano, jak často?

Zapojení rodičů nevyžadujeme, ale podporujeme.

Jakého máte dodavatele stravy?

Lakšmanna.

Zajišťujete všechna jídla (obědy, svačiny, volně přístupné jídlo,/pití)?

Ano.

Můžete zajistit stravu pro děti s dietním omezením (bez lepku, bez mléka apod)? Pokud ne, je možné nosit jídlo vlastní?

Ano.

Kolik školka stojí na měsíc? Platí se prázdniny?

21 tisíc na měsíc, o prázdninách školka nefunguje. V ceně není strava.

Je možné omluvenou absenci nahradit jiný den/měsíc?

Dle situace.

Platí rodiče další akce pořádané školkou (výlety)? Kolik přibližně stojí?

Některé výlety si rodiče platí.

Jaké další poplatky rodiče platí?

Registrační poplatek – 10.000,-.

Jak daleko je školka od zastávky MHD?

5 minut.

Je možnost u školky parkovat?

Ano.

Co si myslíte, že je oproti jiným školkám vaše výhoda?

Dětem již ve 3-4 letech představujeme formou hry a objevování písmenka a čísla. Věříme, že již v tomto věku se děti začínají o čísla a písmenka zajímat a my jim v tom nechceme bránit, ale naopak je podporujeme. Nše vzdělávání je založeno na princpipu „inquiry/concept based“ learning, což je vlastně maximální využití dětské zvídavosti a přirozené chutí poznávat v souvislostech.