Publikováno

ZŠ Five star montessori

Web: https://fs-montessori.cz/skola

Sídlo: Lány 34, Brno Bohunice

Filozofie školy

Montessori pedagogika vychází z vývojových potřeb dítěte, učí ho rozvíjet jeho přirozené schopnosti a smyslové vnímání.

Partnerský přístup

Jedním z klíčových pojmů pedagogiky Marii Montessori je partnerský přístup, vzájemný respekt a úcta. K dětem bychom se měli chovat tak, abychom nezraňovali jejich lidskou důstojnost. Základním vodítkem při tom je nedovolit si k nim nic, co nechceme, aby si dovolili oni k nám. Cesta k vhodnému chování dítěte vede přes společné vytváření pravidel pro soužití ve třídě i ve škole. Když jsou tato pravidla vytvořena společně učitelem a dětmi, děti se jimi ochotně řídí a samy dohlížejí na jejich dodržování. Respektující přístup umožňuje dětem vytvářet si vysokou sebeúctu. Budou snadno dodržovat dohody, dokážou si samostatně hledat informace a podle nich se rozhodovat, spolupracovat s ostatními, vcítit se do druhého a pomoci, když je třeba. Zároveň umí vyjádřit svůj názor, a to i nesouhlasný, a zastat se druhého i vůči dospělému.

Vlastní objevování poznatků samotným dítětem

Jedná se o klíčový princip výchovně vzdělávací činnosti Montessori pedagogiky. Potřeba učit se, porozumět okolí, vyznat se v souvislostech je v nás zakódována geneticky. Při výchově a učení stačí respektovat individuální vývoj a využít senzitivní fáze každého dítěte.

Senzitivní fáze jsou období zvláštní vnímavosti k získávání určitých schopností. Trvají jen určitou dobu a nenávratně se zakončí, ať už jsou využity nebo ne. Člověk se nikdy jisté věci tak jednoduše nenaučí, jako v odpovídající citlivé fázi.

Polarita pozornosti je maximální koncentrace na určitou práci. Pokud je dítě takto zaujato, nemá být vyrušováno a má mu být poskytnut dostatek času, aby práci samo dokončilo.

Připravené prostředí

Připraveným prostředím je myšleno prostředí, které dítě motivuje, nabádá a láká k učení. Jedná se o prostředí, kde se děti mohou svobodně pohybovat a realizovat.

Věcné prostředí je prostředí připravené pro aktuální senzitivní období jednotlivých dětí (speciální výukový program, materiály a pomůcky, proces osvojování poznatků).

Osobnost učitele

Učitel podporuje nezávislost dítěte. Má-li dítě nad sebou neustále dohled, nenaučí se samostatnosti, sebedisciplíně a odpovědnosti za svá rozhodnutí. Učitel připravuje vhodné prostředí, ve kterém se dítě cítí bezpečně. Respektuje individuální vývoj každého dítěte. Dítěti nevnucuje nové činnosti či poznatky, neruší ho při práci, pomoc poskytuje pouze v případě, je-li o ni žádán. Chování učitele k dítěti je vždy plné respektu k jeho individualitě jako k hotovému člověku. Učitel je rádce a rovnocenný partner, který dítěti pomáhá na jeho cestě objevování a učení se, projevuje maximální vstřícnost, otevřenost a trpělivost.

Láska dítěte

K dospělým (zpětná vazba pro učitele)

K druhým dětem (respektování, spolupráce a pomoc mezi dětmi)

K prostředí (vlastní uspokojení a radost dětí)

Samostatná práce jednotlivce

Používá se také označení volná nebo svobodná práce, protože dítě si může zvolit:

co = jaký materiál si vybere, jakou oblast, na čem bude pracovat, co se chce učit a o čem chce získat další informace,

kde = vybírá si místo, kde bude ve třídě pracovat,

kdy = dítě nepracuje na povel či podle zvonění, ale motivuje ho jeho polarita pozornosti; každé dítě je na určitou věc „naladěno“ v jinou dobu,

s kým = může pracovat samo, ve dvojici, ve skupině.

Volná – svobodná práce však neznamená, že dítě střídá činnosti bez ukončení nebo nedělá nic. Svoboda nespočívá v tom, že dítě zůstane ponecháno samo sobě, nebo že učitel vůbec nezasahuje do jeho vzdělávání a učebních procesů… Nějakou činnost si dítě zvolit musí. Učitel činnost dětí koordinuje a musí využít své pedagogické dovednosti, aby bez příkazů pomohl najít dítěti činnost, která ho zaujme.

Svoboda dítěte je chápána jako povinnost, ne anarchie. To znamená, že pokud se dítě pro něco rozhodne, je jeho povinností práci dokončit. Pokud chce dítě pracovat s určitým materiálem, který ho zajímá – samo se svobodně rozhodne – je jeho povinností dodržet daná pravidla.

Dělená odpovědnost

Učitel dává dítěti možnost svobodné volby ve výběru činností, ale současně preferuje a pomáhá vybírat činnost pro dítě, které se nedokáže samo rozhodnout. Dává svobodu dítěti tam, kde je schopné převzít zodpovědnost.

Zasahuje v případě, kdy se dítě nudí, nedokáže si vybrat činnost nebo kde jsou porušována pravidla. Dále učitel podporuje a pomáhá dětem, které pomoc potřebují. Snaží se postupně doprovodit dítě do stádia vlastní odpovědnosti.

Trojstupňová výuka

Tato metoda je vhodná zejména pro předškolní věk, případně pro plynulý přechod některých dětí do základní školy a pouze při některé učební látce.

  1. Pojmenování učitelem – označení předmětů a jevů.
  2. Znovupoznání – procvičení s dítětem (nejdůležitější etapa); dítě dává k pojmu předmět, obrázek, slovo, číslice apod.; učitel uplatňuje různorodost nápadů kprocvičení.
  3. Aktivní ovládání – je vlastně kontrola, zda dítě vše pochopilo a problému rozumí. Pojem přichází od dítěte. Učitel dítě nezkouší a nehodnotí, ale klade autentické otázky.

Izolace jedné vlastnosti

Základní didaktický princip pedagogiky M.Montessori. Izolovaná vlastnost musí být zřetelně vyjádřená. Vzniká tak výrazný, a tím snadno postižitelný rozdíl.

V dalších úkolech je tatáž kvalita odstupňována. Výrazný rozdíl se postupně zmenšuje, úkoly jsou stále obtížnější, dítě při jejich plnění dosahuje větší vnímavosti a pozornosti.

Práce s chybou

Žáci nejsou za chyby trestáni nebo záporně hodnoceni, Chyby mají být ukazatelem toho, co ještě je třeba procvičit či zopakovat. Chyba je chápána jako běžný, přirozený projev v procesu učení, jako užitečná součást řešení problémů a jako bohatý zdroj nových poznatků. Učitel nepoužívá negativní hodnocení, ale například nabídne dítěti znovu tentýž materiál, aby mělo možnost si samo všimnout svých chyb a opravit je.

Materiály a pomůcky jsou připraveny tak, aby si dítě vždy samo mohlo zkontrolovat správnost řešení, najít a opravit chybu – vlastní chyby tak napomáhají v dalším učení. Chyba je přítel.

Práce s pochvalou

Vztah dospělého a dítěte v Montessori pedagogice a výchově předpokládá láskyplný přístup učitele ke každému dítěti. Učitel se snaží používat diferencovaně jazyk tak, aby nehodnotil a neposuzoval, ale dával přitom najevo, že dítě získalo novou dovednost nebo mu projeví náklonnost a účast. Každé dítě potřebuje pocit jistoty, bezpečí, úspěšnosti, aby si ho někdo všímal a aby mělo radost a cítilo sebeuspokojení ze své práce; ale neustálé kladné či záporné hodnocení ze strany dospělých potom omezuje jeho svobodnou volbu činnosti a sebevědomí.

Cílem je, aby děti dělaly to, co je vnitřně uspokojuje.

S pochvalou – oceněním – se zachází přiměřeně tak, aby se dítě nestalo na pochvale závislé. Dítě má cítit sebeuspokojení z práce, kterou dělá; nedělat práci pro uspokojování představ dospělého, pro pochvalu nebo známky. Pochvala je využívána zejména u nových a nejistých dětí k navození pocitu bezpečí a jistoty.

Při této metodě se probouzí u dětí smysl pro vlastní důstojnost a vede je k odmítání pochvaly. Jejich pocit odpovědnosti, sebedůvěry a rovnocennosti pak snižuje pojem chvály. Předškolní děti mají největší radost ze samotné práce, pro školní děti je pak výsledek největší odměnou.

Věková heterogenita, kooperativní výuka

Pojem věková heterogenita označuje spojování věkově smíšených ročníků. Vede děti k přirozené spolupráci, vzájemnému učení od starších spolužáků nebo spolužáků – expertů a umožňuje dětem opakovat si učivo učením kamaráda. Práce ve věkově smíšených skupinách umožňuje dětem, aby i na obtížném úkolu pracovaly s pomocí zkušenějšího spolužáka aktivně. Pozorováním práce starších spolužáků získávají děti přirozeně první zkušenosti a informace o učivu.

Publikováno

Problematické slučování ZŠ Botanická a ZŠ Staňkova

Dne 25.2. 2020 se v jídelně Sportovního gymnázia Ludvíka Daňka uskutečnilo další setkání s rodiči týkající se plánovaného slučování ZŠ Botanická a ZŠ Staňkova. Této schůze se účastnili zástupci kraje (JMK), městské části Královo Pole (MČKP) i ředitelé všech tří zainteresovaných subjektů.

ZŠ Botanická je v budově gymnázia v nájmu (jejím vlastníkem je Jihomoravský kraj a zmíněné gymnázium). V r. 2018 proběhla mimo jiné stavební úprava sociálního zařízení na gymnáziu, které si kvůli existujícím normám vyžádalo rozsáhlejší prostorové řešení a to spolu s dalšími stavebními pracemi spustilo současnou lavinu nepříjemností. Důvody ředitele gymnázia podle reakcí chápou i rodiče ZŠ Botanická a rozumí jeho motivaci i jednání z pozice ředitele. Ten potřebuje adekvátní prostory nejen pro žáky, ale i pro své pedagogické a nepedagogické zaměstnance. Co se jeví z pozice rodičů jako problematické je výsledné řešení a cesta k němu.

ZŠ Botanická je škola se sportovním zaměřením a jako takovou ji vyhledávají rodiče z celého Brna, škola vychází vstříc zájmům svých žáků například  při tvorbě rozvrhu. ZŠ Botanická vyrostla ve školu, která dokázala naplnit svůj specifický program a přitáhnout ty, kterým nejlépe vyhovuje. Prostě fungující celek.

Požadavek na navrácení pronajímaných prostor přitom vykrystalizoval v řešení, které počítá s tím, že škola během příštích sedmi let úplně ukončí činnost. V září 2020 by měli nastoupit poslední prvňáčci a každý rok tak odejde jedna třída (ZŠ Botanická má 7 ročníků a do 8. a 9. děti odchází jinam). Několikrát na schůzi padlo, že sloučení bude čistě administrativní – ZŠ bude mít jiné jméno a stane se detašovaným pracovištěm ZŠ Staňkova. ZŠ Staňkova je také škola se specifickým profilem, která především nabízí výuku dětí cizinců, má své zkušenosti s podporou sportovních aktivit a samozřejmě jazykového vzdělávání. Nicméně prostorově by ZŠ Botanická přijmout nemohla, ale postupným útlumem, kdy zůstane každá škola ve své dosavadní budově, to možné na onu přechodovou dobu 7 let bude.

Jenže zde stále zůstává fakt, že jedna ze škol zanikne. Na setkání se ozývaly otázky nejen na to, jak bude ředitelka ZŠ Staňkova řešit například ubývající úvazek zejména učitelů druhého stupně související s postupnou redukcí tříd. Rodiče dále upozorňovali i na to, že zřejmě dojde k odchodu žáků, ať už z důvodu toho, že mladší sourozenec nastoupí na jinou ZŠ a nebude pro rodiče možné vozit děti do škol na různá místa nebo kvůli nejisté budoucnosti školy (minimální počet žáků ve třídě je stanoven na 17). Samozřejmě zaznívaly oprávněné obavy o to, že dojde k rozbití stávajícího učitelského kolektivu.

Největší rozhořčení ale způsobil fakt, že se rodiče cítili být odstaveni od hledání řešení – zástupkyně rodičů ze školní rady upozornila na fakt, že zástupce MČKP na společných jednáních o problému mlčel, i když jednání na radnici probíhala velmi intenzivně od podzimu. Podle vyslechnutých vyjádření byl přitom problém ZŠ Botanická projednáván úředníky na nějaké úrovni již minimálně předchozí dva roky a zhruba 8 let se tento problém opakovaně vynořoval. Z dotazů z publika a odpovědí na ně je zřejmé, že se příliš neuvažovalo o možnosti najít pro školu náhradní prostory a zcela určitě neproběhl žádný pokus umožnit škole hledat své působiště v jiné městské části. Argument, že MČKP chtěla zachovat školu pro spádové děti, je v tomto ohledu lichý, protože školu navštěvuje poměrně malé procento spádových žáků (asi jedna třetina) a velkému počtu žáků a rodičů naopak stojí škola za to, aby dojížděli. V případě, že by škola našla nové působiště v jiné části města, dojížděli by královopolští žáci tam a zdá se, že by to bylo akceptovatelné řešení, pokud by to umožnilo zachovat stávající kolektiv a chod školy. Samozřejmě, není jednoduché takový objekt vhodný pro školu najít. Nicméně rodiče žáků ZŠ Botanická nyní mají (snad oprávněný) pocit, že taková snaha byla rovnou zamítnuta a tedy nebylo pro najití optimálního řešení učiněno ze strany MČ a kraje dost. Reakci jednoho z rodičů můžete vidět na videoblogu Life mom Lucy. 

Zástupci MČ zdůraznili, že i po zrušení ZŠ Botanická bude pro spádové děti stále ve školách v MČ KP dostatek místa a že do budoucích zhruba šesti let je důležité se zabývat kapacitami středních škol, protože poroste počet absolventů ZŠ. Na základní školy v Králově Poli musí být přednostně přijímáni spádoví žáci a tak dosavadní číslo cca 30% přespolních může být v budoucnu nižší. Od stolu a tabulek tu tedy žádný větší problém nemáme.

Kdyby ovšem problémem a starostí rodičů bylo pouze to, zda své dítě umístí na dostupnou ZŠ. Jenže  v současné době už tomu tak není a rodiče i žáci mají na školy i další požadavky. Ty se týkají profilace škol, jejich prostředí, shody programu školy a požadavků žáků a rodičů. Podle MČKP tyto věci řeší soukromé a vesnické školy, které nabízí alternativní programy a není v moci MČ toto řešit. Nicméně se zdá, že poptávka po opačném přístupu – tedy po přístupu, který umožní pestřejší programovou nabídku už základního a snad brzy i středního vzdělávání – poroste a bude třeba hledat možnosti, jak vznik takové nabídky umožnit. Takové úvahy a trendy by měly nejen MČ, ale celé Brno a JMK mít na zřeteli při tvorbě svých koncepčních dokumentů týkajících se vzdělávání a začít dotace a finance plynoucí do školství chápat jako investice s dobrou a trvalou návratností.

Publikováno

Dlouhodobé plány se ZŠ Botanická

Nedlouho po začátku druhého pololetí se rodiče ZŠ Botanická dozvěděli, že se jejich škola bude rušit. O předběžně dostupných informacích jsme informovaly v minulém článku. Ve středu 19. února proběhlo na úřadu MČ Královo Pole setkání zastupitelů s občany, kde se důvody a důsledky změny projednávaly.

ZŠ Botanická je malá, téměř rodinná škola se 147 žáky, která sdílí prostor budovy se sportovním gymnáziem. Vedení školy se podařilo vytvořit vzdělávací prostor, kam své děti dávají rodiče i z jiných městských částí – a to je nyní jeden z argumentů, proč nemá úřad zájem na jejím zachování. Dvě třetiny žáků jezdí z jiných částí Brna, než je Královo Pole.

Cílem úřadu je činnost školy postupně utlumit. To znamená papírově sloučit školu se ZŠ Staňkova, díky tomu nemuset vypsat zápis do 1. třídy, současné žáky nechat dochodit. Sportovní gymnázium Ludvíka Daňka, které prostory akutně potřebuje, souhlasilo s postupným uvolňováním tříd. Jakým způsobem budou pokryty úvazky učitelů, pro které je ve školách v Králově Poli dle slov radnice využití, není po setkání jasné. Na otázku sjednocování školního vzdělávacího programu (ŠVP) se od zastupitelů vyskytly protichůdné odpovědi, nicméně na tyto má dle zastupitelů odpovědět nová ředitelka ZŠ Staňkova na setkání v prostorách školy na Botanické v úterý 25. 2. 2020.

Výhledově, tedy do osmi let, se ZŠ Botanická zruší. Ve stejném časovém horizontu má vzniknout nová škola v místech nové výstavby na Kociánce, kde je očekávána poptávka po základní škole. MČ Královo Pole si nechává vypracovat studii, kam nejlépe školu umístit.

Papírově je tedy vše v pořádku. Počet královopolských žáků z původní školy se snadno přesune jinam, pro učitele úvazky jsou, co na tom, že na různých školách, třídní kolektiv se trhat nebude, tak je jedno, co bude s nějakým ŠVP. Až zanikne, otevřeme jinde novou. Vůle zachovat vyhledávanou školu, zdá se, není, škola jako škola.

Skutečně? Co můžeme, a co chceme udělat, aby se základní vzdělání nezměnilo jen na kupecké počty? 

Publikováno

Slučování dvou odlišných brněnských škol

Dvě fungujicí školy. Dva diametrálně odlišné programy. Jak je sloučit dohromady? A hlavně proč? Má-li ke sloučení nějakých škol (nebo i jiných institucí) dojít, měly by s tím souhlasit. Bez toho je totiž vždy zásadně ohrožené fungování. V tomto případě to na oboustranný souhlas nevypadá. Pokud je argumentem ke sloučení fakt, že se budova jedné ze škol má někomu třetímu vracet, jsou zde zarážející dvě věci. Za prvé se o takové „hrozbě“ muselo vědět mnohem dřív a možná se s ní i počítalo, nicméně asi jen v některých kruzích a nikoliv ve všech, kterých se se tato změna bezprostředně týká a druhá věc je snad ještě zásadnější. Pokud úřady věděly, že taková situace zřejmě nastane, měly podniknout kroky k nalezení náhradního řešení pro fungovaní školy – nejen na papíře! Akt sloučení tak vypadá jako nejjednodušší řešení provedené od stolu. Ale specifika vzdělávacích praxí a praktický chod rozdílných škol jakoby byly přehlížené. Nepodstatné. Skoro se chce říct, vždyť o co jde? Základní škola je přece jenom základní škola, v čem by měl být problém, v čem by měl být rozdíl…?

Uvidíme, jak se bude situace v tomto konkrétním případě vyvíjet a jaké budou další informace. A dodejme, že je v zájmu kraje i města, aby nabízely pestrou a diferencovanou nabídku základních, ale i středních škol. Nejjednodušší a úřednická řešení k takovému stavu většinou nijak nepřispívají. V tomto smyslu je důležité přemýšlet i při tvorbě koncepčních vzdělávacích dokumentů JMK. Tabulky a statistiky totiž nikdy neobsahují všechny informace. A často ani ty nejdůležitější.
https://magazin.cz/…/12460-nepochopitelne-slucovani-dvou-br…
Rozhořčení rodiče i zmatení učitelé strachující se o budoucnost svoji i celé školy. Kdo stojí za absurdním návrhem sloučit dvě zcela odlišné brněnské školy s rozdílným školním vzdělávacím programem (ŠVP)?